Tento text vznikl víceméně překladem jistého textu vyskytujícího se někde na internetu. Jak snad sami chápete, nejsou to zákla
dy gramatiky, ale spíše torzo gramatiky.Chcete se dozvědět něco ze
slovní zásoby?
Holá odžibvejská věta
může být tvořena jediným slovesem. Např.
| Vísini. | (On nebo ona) jí. |
Slovesa se časují podle osoby, čísla a času. Zhruba řečeno, první osoba je vyjádřena předponou ni-, druhá osoba zas předponou gi- (nebo ki-, záleží na dialektu). Např.
| Nivísin. | Jím. |
| Givísin. | Jíš. |
Množné číslo se vyjadřuje příponou, různou pro různé osoby, jak bude brzo upřesněno.
| Vísinivag. | Jedí. |
Minulost se vyjadřuje předponou gí-. Pro označení definitivní budoucnosti slouží předpona ga-.
| Ningí-vísin. | Jedl(a) jsem. |
| Ninga-vísin. | Budu jíst. |
Jak je vidět z poslední věty, pro vyjádření různých slovesných tvarů se jednotlivé morfémy mohou kombinovat: Po
nin-, označujícím 1. osobu, zde následuje ga-, označující definitivní budoucnost, a pak teprve kořen slovesa, vísin.Nyní vše shrňme do přesných pravidel.
V závislosti na osobě, čísle a času mají tedy slovesa tyto přípony a předpony:
| Minulost | Přítomnost | Budoucnost1 | |||
| nejistá | jistá | ||||
| Jednotné č. | |||||
| 1. os. | ningí- | ni-2 | niví- | ninga- | |
| 2. | gigí- | gi-3 | giví- | giga- | |
| 3. | gí- | -4 | ví- | da- | |
| Množné č. | |||||
| 1.os.5 | (ex.) | ningí-...-min | nim6-...-min | ||
| (in.) | gigí-...-min | gi-...-min | niví-...-min | ninga-...-min | |
| 2. | gigí-...-in | gi7-...-m | giví-...-m | giga-...-m | |
| 3. | gí-...-vag | -vag8 | ví-...-vag | da-...-vag | |
| Počáteční písmeno slova | Odpovídající zájmeno | Příklad |
| v, z, n, m | ni | nivísin (jím) |
| d, g, j, z | nin | ningikendán (znám to) |
| b | nim | nimbápi (směju se) |
| lib. samohláska | nind | nindúdžánimiz (jsem zaměstnán) |
| zdůraznění (já!) | nín |
ningí-vísinimin (my všichni kromě tebe jsme jedli), a
gigí-vísinimin (my, i s tebou, jsme jedli).
Pravidlo: Pokud je na konci SŽI (slovesa životného, intranzitivního) krátká samohláska, nevyslovuje se v 1. a 2. osobě.
| Příklady: | nivísin | jím |
| givísin | jíš | |
| vísini | jí | |
| ningavišim | jdu spát (odpočívat) | |
| gigavišim | jdeš spát | |
| gavišimo | jde spát |
Pravidlo: Když SŽI končí krátkým o, v 1. a ve 2. osobě se toto o prodlužuje na ú.
Příklad: nind
údžánimiz jsem zaměstnán (nějakou činností)gidúdžánimiz jsi zaměstnán
odžánimizi je zaměstnán
Pravidlo: Rozdíl v počátečních souhláskách mezi časy přítomným vs. minulým či budoucím:
g-k, d-t, b-p, j-č, ž-š
Příklad:
| bápi | směje se |
| ningí-páp | smál jsem se |
| nimbáp | směji se |
| ninga-páp | budu se (určitě) smát |
Otázky, na něž se odpovíd
á ano/ne:Sloveso je v normálním tvaru, ale po něm následuje
| na, | jestliže sloveso končilo samohláskou, a |
| ina, | končilo-li souhláskou. |
Při záporné odpovědi musí být na konec slovesa přidána přípona
| sí | končí-li sloveso samohláskou, a |
| zín | když končí souhláskou. (Ale timhle pravidlem. kdy zín a kdy sí, si nejsem jistej.) |
Např.
| gigikendán ina | znáš to? |
| gávín ningikendánzín | ne, neznám |
| enja ningikendán | ano, znám |
Otázky, na něž se odpovídá jinak než ano/ne:
Používají se tato příslovce:
| ánín | co? jak? |
| ándi | kde? |
(jsou i další)
Ke slovesu se přidá přípona podle těchto pravidel (a tim už si nejsem vůbec jistej):
| Jednotné č. | |
| 2. os. | -jan, -vin, -in |
| 3. os. | -d |
| Množné č. | |
| 1. os | -jáng |
| 2. os. | -jeg |
| 3. os. | -vád, -vad |
U minulého času musí být předpona gá-,
u budoucího času je předpona vá-.
Např.
| ánín ežičigejan núngom | co děláš? (núngom = teď) |
| ánín ežičigejeg | co děláte? |
| ánín vá-ižičigejan vábang | co chceš zítra dělat? (vá-budoucí čas v otázce) |
| ánín gá-ižičigejan bižínágo | cos včera dělal(a)? |
| ánín ežičigevád | co dělají? |
| ánín ežinikázovin | jak se jmenuješ? |
| nigig nindižinikáz | jmenuji se vydra. |
| ánín ežinikázod | jak se jmenuje? |
| ___ ižinikázo | jmenuje se ___. |
| ánín ežinikázovád | jak se jmenují? |
| __gaje __gaje __ ižinikázovag | jmenují se __ a __ a __. |
| ándi vendžibájan | Odkud jsi? (kořen ondžibá) |
| áng | z _ |
| Illinois nindúndžibá | Jsem z Illinoisu |
| nagádživanáng nindúndžibá | Jsem z rezervace Fond du Lac |
(áng = z, nagádživan = kde se silná řeka náhle zastaví)
| ándi vendžibád | Odkud je? |
| nagádživanáng ondžibá | Je z FdL |
| ándi vendžibávád | odkud jsou? |
| váváškeši ondžibávag | jsou od Jelení Řeky |
| ánín eži-ajájan | jak je ti? (fyzicky) |
| nimino-ajá sa go | je mi dobře (jsem zdráv) |
| nimáži’ajá | Není mi moc dobře |
| ánín eži-ajávád | Jak jim je? |
| mino-ajávag | je jim dobře |
| ánín enamandživ’in | jak je “tvému srdci?” |
| nimino-manživ’ (sa go) | cítím se dobře |
| nimánimanživ‘ sa go | cítím se špatně |
| ánín enamanživ’vad | jak se (oni) cítí (duševně) |
| ákozivag | cítí se špatně |
| bakadevag | jsou hladoví |
| gigikendán ina | znáš to? |
| gávín ningikendánzín | ne, neznám |
| enja ningikendán | ano, znám |
| gigikenima na | umíš (živ.) |
| ginisidotán ina | rozumíš tomu? |
| enja’ ninisidotán | Ano |
| gávín ninisidotánzín | Ne |
| ginisidotam ina | rozumíš mu (jí)? (živ.) |
| enja’ ninisidotam | Ano |
| gávín ninisidotanzín | Ne |
| gimindžimendán ina | pamatuješ si to? (neživ.) |
| enja‘ nimindžimendán | Ano, pamatuji |
| gávín nimindžimendanzín | Ne, nepamatuji |
| gimindžimenimá na | Pamatuješ si na něj/ni? (živ.) |
| enja’ nimindžimenimá | ano, pamatuji |
| gávín nimindžimenimásí | ne, nepamatuji |
| mindžimendan! | připomeň si to |
| gagvedžim ___ | zeptej se, jestli si pamatuješ (?) |
| nimindžimendán | pamatuji si to |
| nimindžimenimá | pamatuji si ho/ji |
| ándi ezhájan | kam jdeš? |
| ___ nindizhá | jdu ___ |
| ánín enakamigak | co se děje? (způsobeno člověkem) |
| níni’idim | powwow, oslava |
| gikinú‘amádim sago | škola (sago = procítěná odpověď) |
| gávín gegú | nic |
| ánín eživebak | co se děje? (přirozené děje) |
| gisiná | mráz |
| daki‘ajá | chladno |
| gimivan | déšť |
| zúgipon | sníh |
| dakánimad | mrazivý vítr |
| ábvámagad | teplo |
| nískádad | je špatné počasí |
| avanibísá | mlžný déšť (bisá = kousíčky) |
| avan | mlha |
| išpágonagá | hluboký sníh |
| gižite | horko |
| gižáte | teplo (slunce, světlo) |
| zágáte | jasno |
| zágásige-gízis | slunce svítí velmi jasně |
| gižásige-gízis | horké světlo slunce (gízis = slunce) |
| givísin ina | jíš? |
| giminikve na | piješ? |
| gimino-ajá na | je ti dobře? |
| gidákoz ina | je ti špatně? |
| gibáp ina | směješ se? |
| gimav ina | křičíš? (možná: pláčeš?) |
| gibakade na | máš hlad? |
| gidúdžánimiz ina | jsi zaměstnán? |
| gidá na | žiješ (tu)? |
| gigígid ina | mluvíš? |
| ginúndam ina | slyšíš? |
| gigí-núndam ina | slyšels? |
| gidanjá na | jsi? |
| ginamadab ina | sedíš? |
| giníbav na | stojíš? |
| gibimos ina | kráčíš? |
| gidanokí na | pracuješ? |
| gidanvešin ina | odpočíváš? |
| gibíndig ina | vcházíš? |
| gizága’am ina | jdeš pryč? |
| gimádžá na | odcházíš? |
| gibi-ižá na | přicházíš? |
| gidižá na | jdeš (někam)? |
| gidagošin ina | přicházíš? (dorážíš sem?) |
| gigavišim ina | jdeš do postele (spát?)? |
| gidonišká na | vstáváš? |
| ánín ežičigejan núngam | co děláš? |
| nindúžibí’ige | píšu |
| gávín gegou | nedělám nic |
| niminikve | piju |
| nivísin | jím |
| ánín ežičigejeg | co děláte? |
nivísinimin (exkluzivní způ
sob)ánín vá-ižičigejan vábang Co chceš zítra dělat? (vá-budoucí čas v otázce)
niví-_SPI_
niví-vísin vábang mínavá pozítří chci jíst
niví-minikve mínavá chci opakovaně pít
ninga-minikve vábang zítra budu (určitě) pít
ánín gá-ižičigejan bídžánágo cos včera dělal(a)?
ningí-_SPI_ dělal jsem __
ningí-odžánimiz
ánín ežičigevád co dělají?
anokívag pracují
bi-ižávag, bížávag jdou tudy
vísinivag jedí
ánín ežigížigak núngam co je dneska za den?
iškvá-anami’e gížigad pondělí
ánín ge-iži-gížigak vábang jaký den bude zítra? (ge označuje budoucí čas)
da-nížo-gížigad bude úterý (da = budoucí čas)
ánín ge-iži-gížigak avas-vábang jaký den bude pozítří?
da-ábitúse středa
ánín ge-iži-gížikag giči-avas-vábang jaký den bude popozítří?
da-níjo-gížigad giči-avas-vábang popozítří bude čtvrtek
ánín gá-iži-gížigak bižínágo co bylo včera?
gí-anami’e-gížigad bižínágo včera byla neděle (gí = minulý čas)
ánín gá-iži-gížigak avasonágo předevčírem?
gí-kizíbígisaginige gížigad avasonágo sobota
ánín gá-iži-gížigak giči-avasonágo před třemi dny?
gí-náno-gížigad giči-avasonágo pátek
dávag ina žijí?
ividi tam
enja’ dávag (ividi nebo ívidi)
ajávag ina ividi jsou tam?
enja’ ajávag ividi ano, jsou tam
Příkazy:
mino-aján buď “v pohodě”
nimo-ajang buďte v pohodě
mino-ajávin buď zdráv, požehnán
Otázky:
ánín ežičigevád co dělají?
ánín ežičigejeg co děláte?
ánín ežičigejan co děláš?
ánín eži-ajávád jak se mají?
ánín eži-ajájeg jak se máte?
nimino-ajámin (exkluzivní) máme se dobře
ginimo-ajámin (inkluz. – špatná odpověď)
ánín enamandživ’vád jak se (oni) cítí?
ánín enamandživ’eg jak se cítíte?
ánín enamandživ’in jak se cítíš? (‘in je nepravidelné)
gidákozim jste nemocní
Čas:
| núngom | teď, dnes, tato skutečnost |
| vábang | zítra |
| avas-vábang | pozítří |
| giči-avas-vábang | za tři dny |
| bidžínágo | včera |
| avasonágo | předevčírem |
| giči-avasonágo | před-předevčírem |
| giga-vábamin giči-avas-vábang | Uvidím tě popozítří |
Dny v týdnu:
| anami’e-gížigad | neděle (den modliteb) |
| iškvá-anami‘e-gížigad | pondělí (po dni modliteb) |
| nížo-gížigad | úterý (druhý den) |
| ábitúse | středa (polovina?) |
| níjo-gížigad | čtvrtek (čtvrtý den, nívin = 4.) |
| náno-gížigad | pátek (pátý den, nánan = 5.) |
| gizíbígisaginige-gížigad | sobota (den mytí podlahy?) |
Čísla:
| 1.....bežig |
| 2.....níž |
| 3.....nisvi |
| 4.....nívin |
| 5.....nánan |
| 6.....ningodvásvi |
| 7.....nížvásvi |
| 8.....nišvásvi |
| 9.....žángasvi |
| 10....midásvi |
| 11....midásvi aši bižig |
| 12....midásvi aši níž |
| 13....midásvi aši nisvi |
| 14....midásvi aši nívin |
| 15....midásvi aši nánan |
| 16....midásvi aši ningodvásvi |
| 17....midásvi aši nížvásvi |
| 18....midásvi aši nišvásvi |
| 19....midásvi aši žángasvi |
| 20....nížtana |
| 21....nížtana aši bežig |
| 30....nisimidana |
| 32....nisimidana aši níž |
| 40....nimidana |
| 43....nímidana aši nisvi |
| 50....nánimidana |
| 54....nánimidana aši nívin |
| 60....ningosvásimidana |
| 70....nížvásimidana |
| 80....nišvásimidana |
| 90....žángasimidana |
| 100...ngodvák |
| 150...ngodvák nánimidana |
| 200...nížvák |
| 205...nížvák nánan |
| 300...nisvák |
| 333...nisvák nisimidana aši nisvi |
| 400...nívák |
| 470...nívák nížvásimidana |
| 500...nánvák |
| 506...nánvák ingodvásei |
| 600...ingodvásvák |
| 611...ingodvásvák aši bežig |
| 700...nížvásvák |
| 780...nížvásvák nišvásimidana |
| 800...nišvásvák |
| 809...nišvásvák žangasvi |
| 900...žangasvák |
| 960...žángasvák ingodvásimidana |
| 1000..midasvák |
Tento text vznikl víceméně překladem jistého textu vyskytujícího se někde na internetu. Jak snad sami chápete, nejsou to zákla
dy gramatiky, ale spíše torzo gramatiky.Chcete se dozvědět něco ze
slovní zásoby?